Autor: devene

Většina z nás, co do školy chodili, nebo z těch, co školu stále navštěvují, měli nějaký druh tělocviku, který je nebavil a nešel jim. Škola má své osnovy, dle kterých se musí řídit, proto si během roku pravděpodobně vyzkoušíte atletiku, běh, gymnastiku nebo míčové hry. Ale projít jsme si tím museli snad všichni a musíme uznat, že tělocvik nám přeci jenom něco předal, nebo nám v něčem pomohl.

            Gymnastika byla zlo pro mnoho děvčat, která ji musela podstoupit. Ovšem gymnastika měla velmi pozitivní ohlas pro naši rovnováhu a flexibilitu. Zkoušeli jste si někdy po delší době rovnováhu? Jistě nebude tak dokonalá, jako když jste byli dětmi. Gymnastika však v tomhle ohledu byla velkým přínosem.

            Atletika posílila svaly a pomohla v kardiu a hubnutí. Stejně jako běh, který jste museli podstoupit, atletika toho však tvořila mnohem víc. Může být sice náročná a ne každý může být rychlý na krátké vzdálenosti a naopak je výkonný při těch delších vzdálenostech, nebo mu nemusí jít běh vůbec. Problém byl, že se žáci neučí běžně správné došlapování a poté si mohou zničit části těla na nohou.

            Míčové hry měly hlavní cíl, a to vylepšování týmové spolupráce. Často se však stalo, že tyto hry neměly pozitivní účinek, proto je mnoho žáků nemá a nemělo rádo. Ovšem také jste si během těchto her mohli zlepšit své míření, svou sílu v rukou či v nohou, a orientaci. Mohli jste se tím naučit předvídat, kam míč doletí, což je vlastnost, která se v životě hodí. Umět předvídat nehody, okolnosti, nebo složité situace a umět je řešit.

            Ačkoliv tělocvik stále bývá s popularitou na hraně, můžeme si stále najít to, co nás baví a stejně jako další předměty, které nechceme v životě více vidět, se snažit přežít. Hlavně nezoufat z toho, že nejste dokonalí, pokud vám nejde gymnastika, naopak v atletice můžete zazářit, a pokud sportu neholdujete vůbec, můžete se soustředit na svou inteligenční stránku.

Většina z nás, co do školy chodili, nebo z těch, co školu stále navštěvují, měli nějaký druh tělocviku, který je nebavil a nešel jim. Škola má své osnovy, dle kterých se musí řídit, proto si během roku pravděpodobně vyzkoušíte atletiku, běh, gymnastiku nebo míčové hry. Ale projít jsme si tím museli snad všichni a musíme uznat, že tělocvik nám přeci jenom něco předal, nebo nám v něčem pomohl.

            Gymnastika byla zlo pro mnoho děvčat, která ji musela podstoupit. Ovšem gymnastika měla velmi pozitivní ohlas pro naši rovnováhu a flexibilitu. Zkoušeli jste si někdy po delší době rovnováhu? Jistě nebude tak dokonalá, jako když jste byli dětmi. Gymnastika však v tomhle ohledu byla velkým přínosem.

            Atletika posílila svaly a pomohla v kardiu a hubnutí. Stejně jako běh, který jste museli podstoupit, atletika toho však tvořila mnohem víc. Může být sice náročná a ne každý může být rychlý na krátké vzdálenosti a naopak je výkonný při těch delších vzdálenostech, nebo mu nemusí jít běh vůbec. Problém byl, že se žáci neučí běžně správné došlapování a poté si mohou zničit části těla na nohou.

            Míčové hry měly hlavní cíl, a to vylepšování týmové spolupráce. Často se však stalo, že tyto hry neměly pozitivní účinek, proto je mnoho žáků nemá a nemělo rádo. Ovšem také jste si během těchto her mohli zlepšit své míření, svou sílu v rukou či v nohou, a orientaci. Mohli jste se tím naučit předvídat, kam míč doletí, což je vlastnost, která se v životě hodí. Umět předvídat nehody, okolnosti, nebo složité situace a umět je řešit.

            Ačkoliv tělocvik stále bývá s popularitou na hraně, můžeme si stále najít to, co nás baví a stejně jako další předměty, které nechceme v životě více vidět, se snažit přežít. Hlavně nezoufat z toho, že nejste dokonalí, pokud vám nejde gymnastika, naopak v atletice můžete zazářit, a pokud sportu neholdujete vůbec, můžete se soustředit na svou inteligenční stránku.

Dopřáváte si „dobré“ a „plnohodnotné“ jídlo? Smetanové omáčky, kynuté knedlíky obden, tučné a sladké dortíky, protože si přece potřebujete posílit nervy, k svačině hamburger, do práce jezdíte autem, metrem či hromadnou, takže pohybu moc nemáte? Nemáte čas zacvičit si, zajít do fitka, do bazénu, ale ani na masáž a už vůbec ne na procházku? V práci trávíte většinu svého času, takže přijdete domů a jste rádi, že už nikam nemusíte? Posadíte se k televizi, doplníte odpočinkový večer sklenkou vína a doplníte smaženými slanými brambůrky? Ať chcete či nechcete, po čase se objeví zdravotní problém. 

Ne všichni ale na první volání těla po pomoci „slyší“. Takže se začnou léčit sami a tu si vezmou prášek na žaludek, tu prášek na žlučník, tamhle zobnou prášeček proti bolesti hlavy a tak to pokračuje. Jenže tělo se nedá a „zlobí“ dál. Nezbude než zajít k lékaři a co udělá většina lékařů? Nepomohl vám tento lék? Tak dáme jiný a zvýšíme dávky! Mnozí na to rádi slyší a pokorně a s chutí užívají stále více léků.  Proč? Protože jim je pan doktor předepsal! Při další kontrole lékař možná zjistí, že máte špatné výsledky krve a přidá další lék. Bohužel už vám neřekne, že léky mají i vedlejší účinky a vy prakticky na ony vedlejší účinky berete další léky!  Tak se dostáváte do „lékové pasti“. A mnohdy stačí skutečně málo.

Zastavit se a zapřemýšlet, zdali si nemohu já nějakým způsobem pomoci. Věřím, že za pomoci léků je cesta na první pohled snazší a pohodlnější, ale nikdo vám už neřekne, že si můžete způsobit další závažné zdravotní komplikace.  Koho by tato otázka „lékové pasti“ zajímala, může si přečíst knihu od vystudovaného lékaře MUDr. Jana Hnízdila a to „Mým marodům“, podtitul Jak vyrobit pacienta.  Doporučuji! Tento lékař zjišťoval, že se mu lidé stále vrací s dalšími a dalšími příznaky a že je sice léčí, ale pacienti se neuzdravují. Když se začal po problému pídit, zjistil, že každá nemoc je informace o tom, že člověk dělá ve svém životě nějakou chybu. A začal se o pacienty zajímat, pronikal stále více do psychosomatiky a pacienti se začali uzdravovat. Respektive jen ti, kteří se uzdravit chtěli. MUDr. Hnízdil tvrdí, s čímž naprosto souhlasím, že zdraví člověka závisí hlavně na tom, jak se chová k sobě i blízkým, zda žije v harmonické rodině a společnosti. Nevěříte?
Najděte si chvilku volného času k usebrání a v klidu o těchto slovech přemýšlejte. Pokud budete alespoň zčásti v souznění s těmito slovy, neváhejte a přečtete si  knihu  „Mým marodům“.
Když budete chtít, může vám za vašeho vydatného přispění napomoci na cestě k uzdravení duše i těla.

Dopřáváte si „dobré“ a „plnohodnotné“ jídlo? Smetanové omáčky, kynuté knedlíky obden, tučné a sladké dortíky, protože si přece potřebujete posílit nervy, k svačině hamburger, do práce jezdíte autem, metrem či hromadnou, takže pohybu moc nemáte? Nemáte čas zacvičit si, zajít do fitka, do bazénu, ale ani na masáž a už vůbec ne na procházku? V práci trávíte většinu svého času, takže přijdete domů a jste rádi, že už nikam nemusíte? Posadíte se k televizi, doplníte odpočinkový večer sklenkou vína a doplníte smaženými slanými brambůrky? Ať chcete či nechcete, po čase se objeví zdravotní problém. 

Ne všichni ale na první volání těla po pomoci „slyší“. Takže se začnou léčit sami a tu si vezmou prášek na žaludek, tu prášek na žlučník, tamhle zobnou prášeček proti bolesti hlavy a tak to pokračuje. Jenže tělo se nedá a „zlobí“ dál. Nezbude než zajít k lékaři a co udělá většina lékařů? Nepomohl vám tento lék? Tak dáme jiný a zvýšíme dávky! Mnozí na to rádi slyší a pokorně a s chutí užívají stále více léků.  Proč? Protože jim je pan doktor předepsal! Při další kontrole lékař možná zjistí, že máte špatné výsledky krve a přidá další lék. Bohužel už vám neřekne, že léky mají i vedlejší účinky a vy prakticky na ony vedlejší účinky berete další léky!  Tak se dostáváte do „lékové pasti“. A mnohdy stačí skutečně málo.

Zastavit se a zapřemýšlet, zdali si nemohu já nějakým způsobem pomoci. Věřím, že za pomoci léků je cesta na první pohled snazší a pohodlnější, ale nikdo vám už neřekne, že si můžete způsobit další závažné zdravotní komplikace.  Koho by tato otázka „lékové pasti“ zajímala, může si přečíst knihu od vystudovaného lékaře MUDr. Jana Hnízdila a to „Mým marodům“, podtitul Jak vyrobit pacienta.  Doporučuji! Tento lékař zjišťoval, že se mu lidé stále vrací s dalšími a dalšími příznaky a že je sice léčí, ale pacienti se neuzdravují. Když se začal po problému pídit, zjistil, že každá nemoc je informace o tom, že člověk dělá ve svém životě nějakou chybu. A začal se o pacienty zajímat, pronikal stále více do psychosomatiky a pacienti se začali uzdravovat. Respektive jen ti, kteří se uzdravit chtěli. MUDr. Hnízdil tvrdí, s čímž naprosto souhlasím, že zdraví člověka závisí hlavně na tom, jak se chová k sobě i blízkým, zda žije v harmonické rodině a společnosti. Nevěříte?
Najděte si chvilku volného času k usebrání a v klidu o těchto slovech přemýšlejte. Pokud budete alespoň zčásti v souznění s těmito slovy, neváhejte a přečtete si  knihu  „Mým marodům“.
Když budete chtít, může vám za vašeho vydatného přispění napomoci na cestě k uzdravení duše i těla.

Dopřáváte si „dobré“ a „plnohodnotné“ jídlo? Smetanové omáčky, kynuté knedlíky obden, tučné a sladké dortíky, protože si přece potřebujete posílit nervy, k svačině hamburger, do práce jezdíte autem, metrem či hromadnou, takže pohybu moc nemáte? Nemáte čas zacvičit si, zajít do fitka, do bazénu, ale ani na masáž a už vůbec ne na procházku? V práci trávíte většinu svého času, takže přijdete domů a jste rádi, že už nikam nemusíte? Posadíte se k televizi, doplníte odpočinkový večer sklenkou vína a doplníte smaženými slanými brambůrky? Ať chcete či nechcete, po čase se objeví zdravotní problém. 

Ne všichni ale na první volání těla po pomoci „slyší“. Takže se začnou léčit sami a tu si vezmou prášek na žaludek, tu prášek na žlučník, tamhle zobnou prášeček proti bolesti hlavy a tak to pokračuje. Jenže tělo se nedá a „zlobí“ dál. Nezbude než zajít k lékaři a co udělá většina lékařů? Nepomohl vám tento lék? Tak dáme jiný a zvýšíme dávky! Mnozí na to rádi slyší a pokorně a s chutí užívají stále více léků.  Proč? Protože jim je pan doktor předepsal! Při další kontrole lékař možná zjistí, že máte špatné výsledky krve a přidá další lék. Bohužel už vám neřekne, že léky mají i vedlejší účinky a vy prakticky na ony vedlejší účinky berete další léky!  Tak se dostáváte do „lékové pasti“. A mnohdy stačí skutečně málo.

Zastavit se a zapřemýšlet, zdali si nemohu já nějakým způsobem pomoci. Věřím, že za pomoci léků je cesta na první pohled snazší a pohodlnější, ale nikdo vám už neřekne, že si můžete způsobit další závažné zdravotní komplikace.  Koho by tato otázka „lékové pasti“ zajímala, může si přečíst knihu od vystudovaného lékaře MUDr. Jana Hnízdila a to „Mým marodům“, podtitul Jak vyrobit pacienta.  Doporučuji! Tento lékař zjišťoval, že se mu lidé stále vrací s dalšími a dalšími příznaky a že je sice léčí, ale pacienti se neuzdravují. Když se začal po problému pídit, zjistil, že každá nemoc je informace o tom, že člověk dělá ve svém životě nějakou chybu. A začal se o pacienty zajímat, pronikal stále více do psychosomatiky a pacienti se začali uzdravovat. Respektive jen ti, kteří se uzdravit chtěli. MUDr. Hnízdil tvrdí, s čímž naprosto souhlasím, že zdraví člověka závisí hlavně na tom, jak se chová k sobě i blízkým, zda žije v harmonické rodině a společnosti. Nevěříte?
Najděte si chvilku volného času k usebrání a v klidu o těchto slovech přemýšlejte. Pokud budete alespoň zčásti v souznění s těmito slovy, neváhejte a přečtete si  knihu  „Mým marodům“.
Když budete chtít, může vám za vašeho vydatného přispění napomoci na cestě k uzdravení duše i těla.

Dopřáváte si „dobré“ a „plnohodnotné“ jídlo? Smetanové omáčky, kynuté knedlíky obden, tučné a sladké dortíky, protože si přece potřebujete posílit nervy, k svačině hamburger, do práce jezdíte autem, metrem či hromadnou, takže pohybu moc nemáte? Nemáte čas zacvičit si, zajít do fitka, do bazénu, ale ani na masáž a už vůbec ne na procházku? V práci trávíte většinu svého času, takže přijdete domů a jste rádi, že už nikam nemusíte? Posadíte se k televizi, doplníte odpočinkový večer sklenkou vína a doplníte smaženými slanými brambůrky? Ať chcete či nechcete, po čase se objeví zdravotní problém. 

Ne všichni ale na první volání těla po pomoci „slyší“. Takže se začnou léčit sami a tu si vezmou prášek na žaludek, tu prášek na žlučník, tamhle zobnou prášeček proti bolesti hlavy a tak to pokračuje. Jenže tělo se nedá a „zlobí“ dál. Nezbude než zajít k lékaři a co udělá většina lékařů? Nepomohl vám tento lék? Tak dáme jiný a zvýšíme dávky! Mnozí na to rádi slyší a pokorně a s chutí užívají stále více léků.  Proč? Protože jim je pan doktor předepsal! Při další kontrole lékař možná zjistí, že máte špatné výsledky krve a přidá další lék. Bohužel už vám neřekne, že léky mají i vedlejší účinky a vy prakticky na ony vedlejší účinky berete další léky!  Tak se dostáváte do „lékové pasti“. A mnohdy stačí skutečně málo.

Zastavit se a zapřemýšlet, zdali si nemohu já nějakým způsobem pomoci. Věřím, že za pomoci léků je cesta na první pohled snazší a pohodlnější, ale nikdo vám už neřekne, že si můžete způsobit další závažné zdravotní komplikace.  Koho by tato otázka „lékové pasti“ zajímala, může si přečíst knihu od vystudovaného lékaře MUDr. Jana Hnízdila a to „Mým marodům“, podtitul Jak vyrobit pacienta.  Doporučuji! Tento lékař zjišťoval, že se mu lidé stále vrací s dalšími a dalšími příznaky a že je sice léčí, ale pacienti se neuzdravují. Když se začal po problému pídit, zjistil, že každá nemoc je informace o tom, že člověk dělá ve svém životě nějakou chybu. A začal se o pacienty zajímat, pronikal stále více do psychosomatiky a pacienti se začali uzdravovat. Respektive jen ti, kteří se uzdravit chtěli. MUDr. Hnízdil tvrdí, s čímž naprosto souhlasím, že zdraví člověka závisí hlavně na tom, jak se chová k sobě i blízkým, zda žije v harmonické rodině a společnosti. Nevěříte?
Najděte si chvilku volného času k usebrání a v klidu o těchto slovech přemýšlejte. Pokud budete alespoň zčásti v souznění s těmito slovy, neváhejte a přečtete si  knihu  „Mým marodům“.
Když budete chtít, může vám za vašeho vydatného přispění napomoci na cestě k uzdravení duše i těla.

Dopřáváte si „dobré“ a „plnohodnotné“ jídlo? Smetanové omáčky, kynuté knedlíky obden, tučné a sladké dortíky, protože si přece potřebujete posílit nervy, k svačině hamburger, do práce jezdíte autem, metrem či hromadnou, takže pohybu moc nemáte? Nemáte čas zacvičit si, zajít do fitka, do bazénu, ale ani na masáž a už vůbec ne na procházku? V práci trávíte většinu svého času, takže přijdete domů a jste rádi, že už nikam nemusíte? Posadíte se k televizi, doplníte odpočinkový večer sklenkou vína a doplníte smaženými slanými brambůrky? Ať chcete či nechcete, po čase se objeví zdravotní problém. 

Ne všichni ale na první volání těla po pomoci „slyší“. Takže se začnou léčit sami a tu si vezmou prášek na žaludek, tu prášek na žlučník, tamhle zobnou prášeček proti bolesti hlavy a tak to pokračuje. Jenže tělo se nedá a „zlobí“ dál. Nezbude než zajít k lékaři a co udělá většina lékařů? Nepomohl vám tento lék? Tak dáme jiný a zvýšíme dávky! Mnozí na to rádi slyší a pokorně a s chutí užívají stále více léků.  Proč? Protože jim je pan doktor předepsal! Při další kontrole lékař možná zjistí, že máte špatné výsledky krve a přidá další lék. Bohužel už vám neřekne, že léky mají i vedlejší účinky a vy prakticky na ony vedlejší účinky berete další léky!  Tak se dostáváte do „lékové pasti“. A mnohdy stačí skutečně málo.

Zastavit se a zapřemýšlet, zdali si nemohu já nějakým způsobem pomoci. Věřím, že za pomoci léků je cesta na první pohled snazší a pohodlnější, ale nikdo vám už neřekne, že si můžete způsobit další závažné zdravotní komplikace.  Koho by tato otázka „lékové pasti“ zajímala, může si přečíst knihu od vystudovaného lékaře MUDr. Jana Hnízdila a to „Mým marodům“, podtitul Jak vyrobit pacienta.  Doporučuji! Tento lékař zjišťoval, že se mu lidé stále vrací s dalšími a dalšími příznaky a že je sice léčí, ale pacienti se neuzdravují. Když se začal po problému pídit, zjistil, že každá nemoc je informace o tom, že člověk dělá ve svém životě nějakou chybu. A začal se o pacienty zajímat, pronikal stále více do psychosomatiky a pacienti se začali uzdravovat. Respektive jen ti, kteří se uzdravit chtěli. MUDr. Hnízdil tvrdí, s čímž naprosto souhlasím, že zdraví člověka závisí hlavně na tom, jak se chová k sobě i blízkým, zda žije v harmonické rodině a společnosti. Nevěříte?
Najděte si chvilku volného času k usebrání a v klidu o těchto slovech přemýšlejte. Pokud budete alespoň zčásti v souznění s těmito slovy, neváhejte a přečtete si  knihu  „Mým marodům“.
Když budete chtít, může vám za vašeho vydatného přispění napomoci na cestě k uzdravení duše i těla.

Dopřáváte si „dobré“ a „plnohodnotné“ jídlo? Smetanové omáčky, kynuté knedlíky obden, tučné a sladké dortíky, protože si přece potřebujete posílit nervy, k svačině hamburger, do práce jezdíte autem, metrem či hromadnou, takže pohybu moc nemáte? Nemáte čas zacvičit si, zajít do fitka, do bazénu, ale ani na masáž a už vůbec ne na procházku? V práci trávíte většinu svého času, takže přijdete domů a jste rádi, že už nikam nemusíte? Posadíte se k televizi, doplníte odpočinkový večer sklenkou vína a doplníte smaženými slanými brambůrky? Ať chcete či nechcete, po čase se objeví zdravotní problém. 

Ne všichni ale na první volání těla po pomoci „slyší“. Takže se začnou léčit sami a tu si vezmou prášek na žaludek, tu prášek na žlučník, tamhle zobnou prášeček proti bolesti hlavy a tak to pokračuje. Jenže tělo se nedá a „zlobí“ dál. Nezbude než zajít k lékaři a co udělá většina lékařů? Nepomohl vám tento lék? Tak dáme jiný a zvýšíme dávky! Mnozí na to rádi slyší a pokorně a s chutí užívají stále více léků.  Proč? Protože jim je pan doktor předepsal! Při další kontrole lékař možná zjistí, že máte špatné výsledky krve a přidá další lék. Bohužel už vám neřekne, že léky mají i vedlejší účinky a vy prakticky na ony vedlejší účinky berete další léky!  Tak se dostáváte do „lékové pasti“. A mnohdy stačí skutečně málo.

Zastavit se a zapřemýšlet, zdali si nemohu já nějakým způsobem pomoci. Věřím, že za pomoci léků je cesta na první pohled snazší a pohodlnější, ale nikdo vám už neřekne, že si můžete způsobit další závažné zdravotní komplikace.  Koho by tato otázka „lékové pasti“ zajímala, může si přečíst knihu od vystudovaného lékaře MUDr. Jana Hnízdila a to „Mým marodům“, podtitul Jak vyrobit pacienta.  Doporučuji! Tento lékař zjišťoval, že se mu lidé stále vrací s dalšími a dalšími příznaky a že je sice léčí, ale pacienti se neuzdravují. Když se začal po problému pídit, zjistil, že každá nemoc je informace o tom, že člověk dělá ve svém životě nějakou chybu. A začal se o pacienty zajímat, pronikal stále více do psychosomatiky a pacienti se začali uzdravovat. Respektive jen ti, kteří se uzdravit chtěli. MUDr. Hnízdil tvrdí, s čímž naprosto souhlasím, že zdraví člověka závisí hlavně na tom, jak se chová k sobě i blízkým, zda žije v harmonické rodině a společnosti. Nevěříte?
Najděte si chvilku volného času k usebrání a v klidu o těchto slovech přemýšlejte. Pokud budete alespoň zčásti v souznění s těmito slovy, neváhejte a přečtete si  knihu  „Mým marodům“.
Když budete chtít, může vám za vašeho vydatného přispění napomoci na cestě k uzdravení duše i těla.

Dopřáváte si „dobré“ a „plnohodnotné“ jídlo? Smetanové omáčky, kynuté knedlíky obden, tučné a sladké dortíky, protože si přece potřebujete posílit nervy, k svačině hamburger, do práce jezdíte autem, metrem či hromadnou, takže pohybu moc nemáte? Nemáte čas zacvičit si, zajít do fitka, do bazénu, ale ani na masáž a už vůbec ne na procházku? V práci trávíte většinu svého času, takže přijdete domů a jste rádi, že už nikam nemusíte? Posadíte se k televizi, doplníte odpočinkový večer sklenkou vína a doplníte smaženými slanými brambůrky? Ať chcete či nechcete, po čase se objeví zdravotní problém. 

Ne všichni ale na první volání těla po pomoci „slyší“. Takže se začnou léčit sami a tu si vezmou prášek na žaludek, tu prášek na žlučník, tamhle zobnou prášeček proti bolesti hlavy a tak to pokračuje. Jenže tělo se nedá a „zlobí“ dál. Nezbude než zajít k lékaři a co udělá většina lékařů? Nepomohl vám tento lék? Tak dáme jiný a zvýšíme dávky! Mnozí na to rádi slyší a pokorně a s chutí užívají stále více léků.  Proč? Protože jim je pan doktor předepsal! Při další kontrole lékař možná zjistí, že máte špatné výsledky krve a přidá další lék. Bohužel už vám neřekne, že léky mají i vedlejší účinky a vy prakticky na ony vedlejší účinky berete další léky!  Tak se dostáváte do „lékové pasti“. A mnohdy stačí skutečně málo.

Zastavit se a zapřemýšlet, zdali si nemohu já nějakým způsobem pomoci. Věřím, že za pomoci léků je cesta na první pohled snazší a pohodlnější, ale nikdo vám už neřekne, že si můžete způsobit další závažné zdravotní komplikace.  Koho by tato otázka „lékové pasti“ zajímala, může si přečíst knihu od vystudovaného lékaře MUDr. Jana Hnízdila a to „Mým marodům“, podtitul Jak vyrobit pacienta.  Doporučuji! Tento lékař zjišťoval, že se mu lidé stále vrací s dalšími a dalšími příznaky a že je sice léčí, ale pacienti se neuzdravují. Když se začal po problému pídit, zjistil, že každá nemoc je informace o tom, že člověk dělá ve svém životě nějakou chybu. A začal se o pacienty zajímat, pronikal stále více do psychosomatiky a pacienti se začali uzdravovat. Respektive jen ti, kteří se uzdravit chtěli. MUDr. Hnízdil tvrdí, s čímž naprosto souhlasím, že zdraví člověka závisí hlavně na tom, jak se chová k sobě i blízkým, zda žije v harmonické rodině a společnosti. Nevěříte?
Najděte si chvilku volného času k usebrání a v klidu o těchto slovech přemýšlejte. Pokud budete alespoň zčásti v souznění s těmito slovy, neváhejte a přečtete si  knihu  „Mým marodům“.
Když budete chtít, může vám za vašeho vydatného přispění napomoci na cestě k uzdravení duše i těla.

Dopřáváte si „dobré“ a „plnohodnotné“ jídlo? Smetanové omáčky, kynuté knedlíky obden, tučné a sladké dortíky, protože si přece potřebujete posílit nervy, k svačině hamburger, do práce jezdíte autem, metrem či hromadnou, takže pohybu moc nemáte? Nemáte čas zacvičit si, zajít do fitka, do bazénu, ale ani na masáž a už vůbec ne na procházku? V práci trávíte většinu svého času, takže přijdete domů a jste rádi, že už nikam nemusíte? Posadíte se k televizi, doplníte odpočinkový večer sklenkou vína a doplníte smaženými slanými brambůrky? Ať chcete či nechcete, po čase se objeví zdravotní problém. 

Ne všichni ale na první volání těla po pomoci „slyší“. Takže se začnou léčit sami a tu si vezmou prášek na žaludek, tu prášek na žlučník, tamhle zobnou prášeček proti bolesti hlavy a tak to pokračuje. Jenže tělo se nedá a „zlobí“ dál. Nezbude než zajít k lékaři a co udělá většina lékařů? Nepomohl vám tento lék? Tak dáme jiný a zvýšíme dávky! Mnozí na to rádi slyší a pokorně a s chutí užívají stále více léků.  Proč? Protože jim je pan doktor předepsal! Při další kontrole lékař možná zjistí, že máte špatné výsledky krve a přidá další lék. Bohužel už vám neřekne, že léky mají i vedlejší účinky a vy prakticky na ony vedlejší účinky berete další léky!  Tak se dostáváte do „lékové pasti“. A mnohdy stačí skutečně málo.

Zastavit se a zapřemýšlet, zdali si nemohu já nějakým způsobem pomoci. Věřím, že za pomoci léků je cesta na první pohled snazší a pohodlnější, ale nikdo vám už neřekne, že si můžete způsobit další závažné zdravotní komplikace.  Koho by tato otázka „lékové pasti“ zajímala, může si přečíst knihu od vystudovaného lékaře MUDr. Jana Hnízdila a to „Mým marodům“, podtitul Jak vyrobit pacienta.  Doporučuji! Tento lékař zjišťoval, že se mu lidé stále vrací s dalšími a dalšími příznaky a že je sice léčí, ale pacienti se neuzdravují. Když se začal po problému pídit, zjistil, že každá nemoc je informace o tom, že člověk dělá ve svém životě nějakou chybu. A začal se o pacienty zajímat, pronikal stále více do psychosomatiky a pacienti se začali uzdravovat. Respektive jen ti, kteří se uzdravit chtěli. MUDr. Hnízdil tvrdí, s čímž naprosto souhlasím, že zdraví člověka závisí hlavně na tom, jak se chová k sobě i blízkým, zda žije v harmonické rodině a společnosti. Nevěříte?
Najděte si chvilku volného času k usebrání a v klidu o těchto slovech přemýšlejte. Pokud budete alespoň zčásti v souznění s těmito slovy, neváhejte a přečtete si  knihu  „Mým marodům“.
Když budete chtít, může vám za vašeho vydatného přispění napomoci na cestě k uzdravení duše i těla.