Autor: devene

  • Zimní půvab okrasné zahrady

    Zimní půvab okrasné zahrady


    1.       Plánujte svou zahradu
    Kupodivu, plánování výsadby nezačíná v zahradnickém centru, ale doma u psacího stolu. Sedněte si s tužkou v ruce nad čistý list papíru, před sebou tištěný nebo online katalog, a uvážlivě sepište rostliny, které byste chtěli na své zahradě mít. Zvažte, zda jejich nároky nepřevyšují vaše možnosti časové nebo finanční. I údržba některých stromů a keřů může být nákladnou záležitostí.
    zasněžený keř
    2.       Kombinujte, ale nepřehánějte to s barvami
    Barevnost stálezelených rostlin nezůstává celý rok stejná, i tady hraje roli délka slunečního svitu. Řada neopadavých keřů nebo stromů v zimě tmavne, některé odrůdy tújí získávají bronzový nádech. Jehličnany se zlatě či modrosivě zbarvenými jehlicemi oživí jednotvárnost zeleně, ale nezařazujte je do výsadby nahodile a bez rozmyslu. Vaše zahrada, jakkoli bude pestrá, by neměla hýřit nevkusnými barevnými kombinacemi ani v sezóně, ani v období klidu.
    3.       Pracujte se strukturou i texturou
    Je pravda, že v rostlinný materiál v tomto období nedisponuje širokou škálou barev, zato máme na výběr nepřeberné množství linií a tvarů. Pracujeme-li nejen s barvou, ale i se strukturou a texturou, pak můžeme vytvářet zajímavé kontrasty. Odraz světla na odlišných texturách vytváří různé odstíny zelené, takže při správném seskupení rostlin zeleň nebude tvořit jeden splývavý celek.
    bílý šeřík
    4.       Nemusí to být jen jehličnany
    Ačkoliv je dnes k dispozici obrovský výběr zakrslých forem jehličnanů, zahrada tvořená převážně jimi vypadá poněkud strnule. Pokud se budete přidržovat jednoduchého pravidla, že jehličnany se vysazují v poměru 2:1 k listnáčům, bude vaše zahrada působit sice dynamičtěji, ale poněkud pustě v období vegetačního klidu, které v našich zeměpisných šířkách trvá polovinu roku. Je tedy lepší zvolit poměr jehličnanů ke stálezeleným a opadavým rostlinám 1:1:1.
    5.       Co kam vysadit
    Důležitější než zvolený poměr, je však rozmístění dřevin. Souvislý živý plot z jednoho druhu tújí či cypřišků není doporučovanou volbou, ale mnohé majitele zahrad chrání tato celoroční pohledová bariéra před zvědavými zraky sousedů nebo kolemjdoucích. Je nutné, aby byl plot udržován pravidelným řezem v přiměřené výši k celkové rozloze pozemku, abychom se na vlastní zahradě necítili stísněně. Fádnost zelené stěny lze narušit vhodně zvolenou předsadbou keřů nebo okrasných travin. Zpestří ji žlutě, oranžově nebo červeně zbarvené větve svíd. Můžeme zvolit časně kvetoucí keře, lískovníček či kalinu vonnou, stejně jako stálezelené hlohyně ozdobné žlutými, oranžovými nebo červenými plody, které na keřích zůstávají po celou zimu.

  • Právo Vikingů

    Právo Vikingů


    Vikingové nebyli pouze krvežízniví válečníci, zdatní mořeplavci a drsní dobyvatelé, ale také byli velice spravedlivým národem, který uznával rovnoprávnost. Jak tedy vypadalo vikingské vymáhání práva?
    Z hlediska původu etnika se Vikingové počítají jako severní větev Germánů. Jejich společnost potom tvořilo několik stavů.
    loď vikingů
    § Nejnižší postavení představovali otroci. Ti neměli naprosto žádná práva a vykonávali pro své pány ty nejtěžší práce. Zrovna tak vražda otroka se nepokládala za vážný zločin.
    § Selský stav, který tvořil hlavní jádro společnosti, zastupovali rolníci, řemeslníci a válečníci.
    § Jarlové patřili do vikingské šlechty a tvořili vyšší společnost. Jarlové měli svoji vlastní družinu, a rovněž vlastnili i své vlastní lodě.
    § Král Vikingů představoval vrchol moci. Pokud ale vládl špatně, mohl být vyměněn novou volbou krále. O zvolení nového krále potom rozhodoval sněm, kterému se říkalo Thing. Tento sněm tvořila rada svobodných mužů.
    výlet na lodi

    Úlohy sněmu

    Hlavní úlohou tohoto vikingského sněmu bylo:
    § zachování práva
    § vynášení rozsudků
    § projednávání veřejných záležitostí
    Zákony se předávaly ústně a starší členové sněmu měli tak za povinnost připomínat na každém zasedání sněmu znění zákona. Anglický výraz pro zákon, law, pochází právě od Vikingů. Vikingský sněm můžeme rovněž považovat za základ soudnictví a právního systému s demokratickou volbou. Tento sněm se scházel pokaždé na jaře a na podzim. Na všech zasedáních sněmu Vikingů byl přítomen mluvčí, který z paměti odříkával platné zákony a rovněž vynášel rozsudky. O otázce viny potom rozhodovala porota, která stávala ze dvanácti mužů, jak se skládá v anglosaském světě i v dnešních dnech.
    § Pokud se vytvářel nový zákon, sešlo se za tímto účelem speciální shromáždění. Každé společenství Vikingů potom mělo svůj vlastní thing i zákony.
    § Názor na sněmu mohli vyslovit nejen svobodní muži, ale i ženy a postižení.

  • Právo Vikingů

    Právo Vikingů


    Vikingové nebyli pouze krvežízniví válečníci, zdatní mořeplavci a drsní dobyvatelé, ale také byli velice spravedlivým národem, který uznával rovnoprávnost. Jak tedy vypadalo vikingské vymáhání práva?
    Z hlediska původu etnika se Vikingové počítají jako severní větev Germánů. Jejich společnost potom tvořilo několik stavů.
    loď vikingů
    § Nejnižší postavení představovali otroci. Ti neměli naprosto žádná práva a vykonávali pro své pány ty nejtěžší práce. Zrovna tak vražda otroka se nepokládala za vážný zločin.
    § Selský stav, který tvořil hlavní jádro společnosti, zastupovali rolníci, řemeslníci a válečníci.
    § Jarlové patřili do vikingské šlechty a tvořili vyšší společnost. Jarlové měli svoji vlastní družinu, a rovněž vlastnili i své vlastní lodě.
    § Král Vikingů představoval vrchol moci. Pokud ale vládl špatně, mohl být vyměněn novou volbou krále. O zvolení nového krále potom rozhodoval sněm, kterému se říkalo Thing. Tento sněm tvořila rada svobodných mužů.
    výlet na lodi

    Úlohy sněmu

    Hlavní úlohou tohoto vikingského sněmu bylo:
    § zachování práva
    § vynášení rozsudků
    § projednávání veřejných záležitostí
    Zákony se předávaly ústně a starší členové sněmu měli tak za povinnost připomínat na každém zasedání sněmu znění zákona. Anglický výraz pro zákon, law, pochází právě od Vikingů. Vikingský sněm můžeme rovněž považovat za základ soudnictví a právního systému s demokratickou volbou. Tento sněm se scházel pokaždé na jaře a na podzim. Na všech zasedáních sněmu Vikingů byl přítomen mluvčí, který z paměti odříkával platné zákony a rovněž vynášel rozsudky. O otázce viny potom rozhodovala porota, která stávala ze dvanácti mužů, jak se skládá v anglosaském světě i v dnešních dnech.
    § Pokud se vytvářel nový zákon, sešlo se za tímto účelem speciální shromáždění. Každé společenství Vikingů potom mělo svůj vlastní thing i zákony.
    § Názor na sněmu mohli vyslovit nejen svobodní muži, ale i ženy a postižení.

  • Právo Vikingů

    Právo Vikingů


    Vikingové nebyli pouze krvežízniví válečníci, zdatní mořeplavci a drsní dobyvatelé, ale také byli velice spravedlivým národem, který uznával rovnoprávnost. Jak tedy vypadalo vikingské vymáhání práva?
    Z hlediska původu etnika se Vikingové počítají jako severní větev Germánů. Jejich společnost potom tvořilo několik stavů.
    loď vikingů
    § Nejnižší postavení představovali otroci. Ti neměli naprosto žádná práva a vykonávali pro své pány ty nejtěžší práce. Zrovna tak vražda otroka se nepokládala za vážný zločin.
    § Selský stav, který tvořil hlavní jádro společnosti, zastupovali rolníci, řemeslníci a válečníci.
    § Jarlové patřili do vikingské šlechty a tvořili vyšší společnost. Jarlové měli svoji vlastní družinu, a rovněž vlastnili i své vlastní lodě.
    § Král Vikingů představoval vrchol moci. Pokud ale vládl špatně, mohl být vyměněn novou volbou krále. O zvolení nového krále potom rozhodoval sněm, kterému se říkalo Thing. Tento sněm tvořila rada svobodných mužů.
    výlet na lodi

    Úlohy sněmu

    Hlavní úlohou tohoto vikingského sněmu bylo:
    § zachování práva
    § vynášení rozsudků
    § projednávání veřejných záležitostí
    Zákony se předávaly ústně a starší členové sněmu měli tak za povinnost připomínat na každém zasedání sněmu znění zákona. Anglický výraz pro zákon, law, pochází právě od Vikingů. Vikingský sněm můžeme rovněž považovat za základ soudnictví a právního systému s demokratickou volbou. Tento sněm se scházel pokaždé na jaře a na podzim. Na všech zasedáních sněmu Vikingů byl přítomen mluvčí, který z paměti odříkával platné zákony a rovněž vynášel rozsudky. O otázce viny potom rozhodovala porota, která stávala ze dvanácti mužů, jak se skládá v anglosaském světě i v dnešních dnech.
    § Pokud se vytvářel nový zákon, sešlo se za tímto účelem speciální shromáždění. Každé společenství Vikingů potom mělo svůj vlastní thing i zákony.
    § Názor na sněmu mohli vyslovit nejen svobodní muži, ale i ženy a postižení.

  • Právo Vikingů

    Právo Vikingů


    Vikingové nebyli pouze krvežízniví válečníci, zdatní mořeplavci a drsní dobyvatelé, ale také byli velice spravedlivým národem, který uznával rovnoprávnost. Jak tedy vypadalo vikingské vymáhání práva?
    Z hlediska původu etnika se Vikingové počítají jako severní větev Germánů. Jejich společnost potom tvořilo několik stavů.
    loď vikingů
    § Nejnižší postavení představovali otroci. Ti neměli naprosto žádná práva a vykonávali pro své pány ty nejtěžší práce. Zrovna tak vražda otroka se nepokládala za vážný zločin.
    § Selský stav, který tvořil hlavní jádro společnosti, zastupovali rolníci, řemeslníci a válečníci.
    § Jarlové patřili do vikingské šlechty a tvořili vyšší společnost. Jarlové měli svoji vlastní družinu, a rovněž vlastnili i své vlastní lodě.
    § Král Vikingů představoval vrchol moci. Pokud ale vládl špatně, mohl být vyměněn novou volbou krále. O zvolení nového krále potom rozhodoval sněm, kterému se říkalo Thing. Tento sněm tvořila rada svobodných mužů.
    výlet na lodi

    Úlohy sněmu

    Hlavní úlohou tohoto vikingského sněmu bylo:
    § zachování práva
    § vynášení rozsudků
    § projednávání veřejných záležitostí
    Zákony se předávaly ústně a starší členové sněmu měli tak za povinnost připomínat na každém zasedání sněmu znění zákona. Anglický výraz pro zákon, law, pochází právě od Vikingů. Vikingský sněm můžeme rovněž považovat za základ soudnictví a právního systému s demokratickou volbou. Tento sněm se scházel pokaždé na jaře a na podzim. Na všech zasedáních sněmu Vikingů byl přítomen mluvčí, který z paměti odříkával platné zákony a rovněž vynášel rozsudky. O otázce viny potom rozhodovala porota, která stávala ze dvanácti mužů, jak se skládá v anglosaském světě i v dnešních dnech.
    § Pokud se vytvářel nový zákon, sešlo se za tímto účelem speciální shromáždění. Každé společenství Vikingů potom mělo svůj vlastní thing i zákony.
    § Názor na sněmu mohli vyslovit nejen svobodní muži, ale i ženy a postižení.

  • Právo Vikingů

    Právo Vikingů


    Vikingové nebyli pouze krvežízniví válečníci, zdatní mořeplavci a drsní dobyvatelé, ale také byli velice spravedlivým národem, který uznával rovnoprávnost. Jak tedy vypadalo vikingské vymáhání práva?
    Z hlediska původu etnika se Vikingové počítají jako severní větev Germánů. Jejich společnost potom tvořilo několik stavů.
    loď vikingů
    § Nejnižší postavení představovali otroci. Ti neměli naprosto žádná práva a vykonávali pro své pány ty nejtěžší práce. Zrovna tak vražda otroka se nepokládala za vážný zločin.
    § Selský stav, který tvořil hlavní jádro společnosti, zastupovali rolníci, řemeslníci a válečníci.
    § Jarlové patřili do vikingské šlechty a tvořili vyšší společnost. Jarlové měli svoji vlastní družinu, a rovněž vlastnili i své vlastní lodě.
    § Král Vikingů představoval vrchol moci. Pokud ale vládl špatně, mohl být vyměněn novou volbou krále. O zvolení nového krále potom rozhodoval sněm, kterému se říkalo Thing. Tento sněm tvořila rada svobodných mužů.
    výlet na lodi

    Úlohy sněmu

    Hlavní úlohou tohoto vikingského sněmu bylo:
    § zachování práva
    § vynášení rozsudků
    § projednávání veřejných záležitostí
    Zákony se předávaly ústně a starší členové sněmu měli tak za povinnost připomínat na každém zasedání sněmu znění zákona. Anglický výraz pro zákon, law, pochází právě od Vikingů. Vikingský sněm můžeme rovněž považovat za základ soudnictví a právního systému s demokratickou volbou. Tento sněm se scházel pokaždé na jaře a na podzim. Na všech zasedáních sněmu Vikingů byl přítomen mluvčí, který z paměti odříkával platné zákony a rovněž vynášel rozsudky. O otázce viny potom rozhodovala porota, která stávala ze dvanácti mužů, jak se skládá v anglosaském světě i v dnešních dnech.
    § Pokud se vytvářel nový zákon, sešlo se za tímto účelem speciální shromáždění. Každé společenství Vikingů potom mělo svůj vlastní thing i zákony.
    § Názor na sněmu mohli vyslovit nejen svobodní muži, ale i ženy a postižení.

  • Právo Vikingů

    Právo Vikingů


    Vikingové nebyli pouze krvežízniví válečníci, zdatní mořeplavci a drsní dobyvatelé, ale také byli velice spravedlivým národem, který uznával rovnoprávnost. Jak tedy vypadalo vikingské vymáhání práva?
    Z hlediska původu etnika se Vikingové počítají jako severní větev Germánů. Jejich společnost potom tvořilo několik stavů.
    loď vikingů
    § Nejnižší postavení představovali otroci. Ti neměli naprosto žádná práva a vykonávali pro své pány ty nejtěžší práce. Zrovna tak vražda otroka se nepokládala za vážný zločin.
    § Selský stav, který tvořil hlavní jádro společnosti, zastupovali rolníci, řemeslníci a válečníci.
    § Jarlové patřili do vikingské šlechty a tvořili vyšší společnost. Jarlové měli svoji vlastní družinu, a rovněž vlastnili i své vlastní lodě.
    § Král Vikingů představoval vrchol moci. Pokud ale vládl špatně, mohl být vyměněn novou volbou krále. O zvolení nového krále potom rozhodoval sněm, kterému se říkalo Thing. Tento sněm tvořila rada svobodných mužů.
    výlet na lodi

    Úlohy sněmu

    Hlavní úlohou tohoto vikingského sněmu bylo:
    § zachování práva
    § vynášení rozsudků
    § projednávání veřejných záležitostí
    Zákony se předávaly ústně a starší členové sněmu měli tak za povinnost připomínat na každém zasedání sněmu znění zákona. Anglický výraz pro zákon, law, pochází právě od Vikingů. Vikingský sněm můžeme rovněž považovat za základ soudnictví a právního systému s demokratickou volbou. Tento sněm se scházel pokaždé na jaře a na podzim. Na všech zasedáních sněmu Vikingů byl přítomen mluvčí, který z paměti odříkával platné zákony a rovněž vynášel rozsudky. O otázce viny potom rozhodovala porota, která stávala ze dvanácti mužů, jak se skládá v anglosaském světě i v dnešních dnech.
    § Pokud se vytvářel nový zákon, sešlo se za tímto účelem speciální shromáždění. Každé společenství Vikingů potom mělo svůj vlastní thing i zákony.
    § Názor na sněmu mohli vyslovit nejen svobodní muži, ale i ženy a postižení.

  • Právo Vikingů

    Právo Vikingů


    Vikingové nebyli pouze krvežízniví válečníci, zdatní mořeplavci a drsní dobyvatelé, ale také byli velice spravedlivým národem, který uznával rovnoprávnost. Jak tedy vypadalo vikingské vymáhání práva?
    Z hlediska původu etnika se Vikingové počítají jako severní větev Germánů. Jejich společnost potom tvořilo několik stavů.
    loď vikingů
    § Nejnižší postavení představovali otroci. Ti neměli naprosto žádná práva a vykonávali pro své pány ty nejtěžší práce. Zrovna tak vražda otroka se nepokládala za vážný zločin.
    § Selský stav, který tvořil hlavní jádro společnosti, zastupovali rolníci, řemeslníci a válečníci.
    § Jarlové patřili do vikingské šlechty a tvořili vyšší společnost. Jarlové měli svoji vlastní družinu, a rovněž vlastnili i své vlastní lodě.
    § Král Vikingů představoval vrchol moci. Pokud ale vládl špatně, mohl být vyměněn novou volbou krále. O zvolení nového krále potom rozhodoval sněm, kterému se říkalo Thing. Tento sněm tvořila rada svobodných mužů.
    výlet na lodi

    Úlohy sněmu

    Hlavní úlohou tohoto vikingského sněmu bylo:
    § zachování práva
    § vynášení rozsudků
    § projednávání veřejných záležitostí
    Zákony se předávaly ústně a starší členové sněmu měli tak za povinnost připomínat na každém zasedání sněmu znění zákona. Anglický výraz pro zákon, law, pochází právě od Vikingů. Vikingský sněm můžeme rovněž považovat za základ soudnictví a právního systému s demokratickou volbou. Tento sněm se scházel pokaždé na jaře a na podzim. Na všech zasedáních sněmu Vikingů byl přítomen mluvčí, který z paměti odříkával platné zákony a rovněž vynášel rozsudky. O otázce viny potom rozhodovala porota, která stávala ze dvanácti mužů, jak se skládá v anglosaském světě i v dnešních dnech.
    § Pokud se vytvářel nový zákon, sešlo se za tímto účelem speciální shromáždění. Každé společenství Vikingů potom mělo svůj vlastní thing i zákony.
    § Názor na sněmu mohli vyslovit nejen svobodní muži, ale i ženy a postižení.

  • Právo Vikingů

    Právo Vikingů


    Vikingové nebyli pouze krvežízniví válečníci, zdatní mořeplavci a drsní dobyvatelé, ale také byli velice spravedlivým národem, který uznával rovnoprávnost. Jak tedy vypadalo vikingské vymáhání práva?
    Z hlediska původu etnika se Vikingové počítají jako severní větev Germánů. Jejich společnost potom tvořilo několik stavů.
    loď vikingů
    § Nejnižší postavení představovali otroci. Ti neměli naprosto žádná práva a vykonávali pro své pány ty nejtěžší práce. Zrovna tak vražda otroka se nepokládala za vážný zločin.
    § Selský stav, který tvořil hlavní jádro společnosti, zastupovali rolníci, řemeslníci a válečníci.
    § Jarlové patřili do vikingské šlechty a tvořili vyšší společnost. Jarlové měli svoji vlastní družinu, a rovněž vlastnili i své vlastní lodě.
    § Král Vikingů představoval vrchol moci. Pokud ale vládl špatně, mohl být vyměněn novou volbou krále. O zvolení nového krále potom rozhodoval sněm, kterému se říkalo Thing. Tento sněm tvořila rada svobodných mužů.
    výlet na lodi

    Úlohy sněmu

    Hlavní úlohou tohoto vikingského sněmu bylo:
    § zachování práva
    § vynášení rozsudků
    § projednávání veřejných záležitostí
    Zákony se předávaly ústně a starší členové sněmu měli tak za povinnost připomínat na každém zasedání sněmu znění zákona. Anglický výraz pro zákon, law, pochází právě od Vikingů. Vikingský sněm můžeme rovněž považovat za základ soudnictví a právního systému s demokratickou volbou. Tento sněm se scházel pokaždé na jaře a na podzim. Na všech zasedáních sněmu Vikingů byl přítomen mluvčí, který z paměti odříkával platné zákony a rovněž vynášel rozsudky. O otázce viny potom rozhodovala porota, která stávala ze dvanácti mužů, jak se skládá v anglosaském světě i v dnešních dnech.
    § Pokud se vytvářel nový zákon, sešlo se za tímto účelem speciální shromáždění. Každé společenství Vikingů potom mělo svůj vlastní thing i zákony.
    § Názor na sněmu mohli vyslovit nejen svobodní muži, ale i ženy a postižení.

  • Právo Vikingů

    Právo Vikingů


    Vikingové nebyli pouze krvežízniví válečníci, zdatní mořeplavci a drsní dobyvatelé, ale také byli velice spravedlivým národem, který uznával rovnoprávnost. Jak tedy vypadalo vikingské vymáhání práva?
    Z hlediska původu etnika se Vikingové počítají jako severní větev Germánů. Jejich společnost potom tvořilo několik stavů.
    loď vikingů
    § Nejnižší postavení představovali otroci. Ti neměli naprosto žádná práva a vykonávali pro své pány ty nejtěžší práce. Zrovna tak vražda otroka se nepokládala za vážný zločin.
    § Selský stav, který tvořil hlavní jádro společnosti, zastupovali rolníci, řemeslníci a válečníci.
    § Jarlové patřili do vikingské šlechty a tvořili vyšší společnost. Jarlové měli svoji vlastní družinu, a rovněž vlastnili i své vlastní lodě.
    § Král Vikingů představoval vrchol moci. Pokud ale vládl špatně, mohl být vyměněn novou volbou krále. O zvolení nového krále potom rozhodoval sněm, kterému se říkalo Thing. Tento sněm tvořila rada svobodných mužů.
    výlet na lodi

    Úlohy sněmu

    Hlavní úlohou tohoto vikingského sněmu bylo:
    § zachování práva
    § vynášení rozsudků
    § projednávání veřejných záležitostí
    Zákony se předávaly ústně a starší členové sněmu měli tak za povinnost připomínat na každém zasedání sněmu znění zákona. Anglický výraz pro zákon, law, pochází právě od Vikingů. Vikingský sněm můžeme rovněž považovat za základ soudnictví a právního systému s demokratickou volbou. Tento sněm se scházel pokaždé na jaře a na podzim. Na všech zasedáních sněmu Vikingů byl přítomen mluvčí, který z paměti odříkával platné zákony a rovněž vynášel rozsudky. O otázce viny potom rozhodovala porota, která stávala ze dvanácti mužů, jak se skládá v anglosaském světě i v dnešních dnech.
    § Pokud se vytvářel nový zákon, sešlo se za tímto účelem speciální shromáždění. Každé společenství Vikingů potom mělo svůj vlastní thing i zákony.
    § Názor na sněmu mohli vyslovit nejen svobodní muži, ale i ženy a postižení.