Vikingové nebyli pouze krvežízniví válečníci, zdatní mořeplavci a drsní dobyvatelé, ale také byli velice spravedlivým národem, který uznával rovnoprávnost. Jak tedy vypadalo vikingské vymáhání práva?
Z hlediska původu etnika se Vikingové počítají jako severní větev Germánů. Jejich společnost potom tvořilo několik stavů.

§ Nejnižší postavení představovali otroci. Ti neměli naprosto žádná práva a vykonávali pro své pány ty nejtěžší práce. Zrovna tak vražda otroka se nepokládala za vážný zločin.
§ Selský stav, který tvořil hlavní jádro společnosti, zastupovali rolníci, řemeslníci a válečníci.
§ Jarlové patřili do vikingské šlechty a tvořili vyšší společnost. Jarlové měli svoji vlastní družinu, a rovněž vlastnili i své vlastní lodě.
§ Král Vikingů představoval vrchol moci. Pokud ale vládl špatně, mohl být vyměněn novou volbou krále. O zvolení nového krále potom rozhodoval sněm, kterému se říkalo Thing. Tento sněm tvořila rada svobodných mužů.

Úlohy sněmu

Hlavní úlohou tohoto vikingského sněmu bylo:
§ zachování práva
§ vynášení rozsudků
§ projednávání veřejných záležitostí
Zákony se předávaly ústně a starší členové sněmu měli tak za povinnost připomínat na každém zasedání sněmu znění zákona. Anglický výraz pro zákon, law, pochází právě od Vikingů. Vikingský sněm můžeme rovněž považovat za základ soudnictví a právního systému s demokratickou volbou. Tento sněm se scházel pokaždé na jaře a na podzim. Na všech zasedáních sněmu Vikingů byl přítomen mluvčí, který z paměti odříkával platné zákony a rovněž vynášel rozsudky. O otázce viny potom rozhodovala porota, která stávala ze dvanácti mužů, jak se skládá v anglosaském světě i v dnešních dnech.
§ Pokud se vytvářel nový zákon, sešlo se za tímto účelem speciální shromáždění. Každé společenství Vikingů potom mělo svůj vlastní thing i zákony.
§ Názor na sněmu mohli vyslovit nejen svobodní muži, ale i ženy a postižení.